Schrödingerův přistěhovalec musí pryč

Schrödingerův přistěhovalec musí pryč

jedna věc je jasná: uprchlíky ani obyčejné přistěhovalce sociální dávky nelákají

1.září 2017

BUDOU přistěhovalci pracovat příliš a seberou tak práci českým rodákům? Nebo vyčuraně plánují lenošit na sociálních dávkách, aby se nakonec stali zátěží pro daňové poplatníky? Středoevropští politici, kteří by rádi nechali počet přijatých cizinců blízký nule, se nemohou shodnout, jaký problém přistěhovalci způsobují.

Zatímco maďarský premiér Viktor Orbán si myslí, že snížují zaměstnanost rodáků (viz článek), mnozí čeští politici říkají, že chtějí zneužít sociální dávky. Andrej Babiš, místopředseda vlády, Milan Chovanec, ministr vnitra, Tomáš Zdechovský, europoslanec, a Václav Klaus, bývalý prezident, zpodobnili uprchlíky a běžence jako vyžírky, kteří mířili do Německa kvůli velkorysé síti sociálního zabezpečení.1 Současný prezident Miloš Zeman pak naposledy v dubnu zopakoval, že tou skupinou, kterou vábí sociální dávky, jsou prostě „muslimové“.2

Z takto protikladných představ se zrodil mem „Schrödingerova přistěhovalce“: ve slovní hříčce na paradox z kvantové fyziky, při kterém částice, která existuje zároveň ve dvou protikladných stavech, teoreticky způsobuje, že kočka v zapečetěné krabici je zároveň živá i mrtvá.

Obě představy o škodlivosti přistěhovalců jsou přitom zavádějící. Ekonomové stále zkoumají, jaké mohou být odstíny vlivu přistěhovalců na práci rodáků. Ale 20 nedávných empirických studií, které jsme v Odlišnosti prohlédli, jednoznačně ukazují, že národovečtí politici rizika ztráty zaměstnání pro obyvatele zveličují daleko za poměry toho, co je v politice běžné (viz článek ).

I na představě magnetické síly sociálních dávek něco nehraje. Dávky pro běžence jsou nejvyšší v Německu a Švédsku.3 Pokud by prostá vidina vysokých sociálních dávek uspokojivě vysvětlovala rozhodnutí běženců o cíli cesty, viděli bychom běžence ze všech zemí směřující jednoduše tam. Ale v roce 2016 si Eritrejci často vybírali Švýcarsko, mnozí Afgánci o azyl požádali v Maďarsku a Syřané prchali do Německa a Skandinávie (viz graf).

jak se uchazeči o azyl ocitnou v cílových zemích

Ekonomové, kteří se drží takzvané teorie projevených preferencí, mají sklon vidět uchazeče o azyl jako analytické bytosti a míní, že migranti míří do zemí jako Německo kvůli tamní nízké nezaměstnanosti.4 Mnozí výzkumníci, kteří takové pohledy statisticky otestovali s dalšími indikátory vedle ekonomické výkonnosti nebo se dotazovali samotných běženců, takové závěry zpochybnili.5 Ukazuje se, že uchazeči o azyl před příjezdem zpravidla nemají znalosti o politikách spjatých s přístupem na pracovní trh, natož o sociálních dávkách.6 Jejich touhy často zvrátí okolnosti útěku. Když si mohou vybrat cílovou zemi, často míří do států, kde již žijí jejich krajané nebo příbuzní.7 K výběru některých zemí, jako je Velká Británie, přispívá role jazyka a koloniální vazby.8 Pravidlem je, že uchazeči o azyl sdílí touhu po bezpečí.9 Zřídka evidence naznačuje, že jistou roli může hrát i rychlost a vstřícnost azylových procedur.10 I když tomu tak je, uprchlíci nezískavají informace o takových indíciích z datasetů, ale ve vágních obrysech reputace, která je často předávaná stále vlivnějšími převaděči.11 Výzkumníkům se opakovaně nepodařilo najít jakoukoli smysluplnou korelaci mezi nabídkou sociálních dávek a výběrem cílové země.12

vytváří přistěhovalci zátěž pro daňové poplatníky?

Evidence tedy ukazuje, že výše sociálních dávek při rozhodování migrantů nehraje významnou roli. Mnozí lidé se obávají, že jsou přistěhovalci přesto zátěží pro státní rozpočet. Taková představa není nutně přitažená za vlasy. Když přistěhovalci dorazí do nové země, jsou to zelenáči, kteří často ani neumí mluvit místním jazykem. Kromě toho imigranti přicházejí do Evropy častěji než dříve z rozvojových zemí, jejichž vzdělávací systém je mnohdy ubohý.

Navzdory takovým obavám přistěhovalci ve většině zemí OECD nepobírají výrazně vyšší sociální dávky než rodáci a často pobírají naopak dávky nižší.13 Protože důchody a zdravotní péče pro starší tvoří mnohem dražší položku ve státních rozpočtech než dávky, porovnání věkové struktury přistěhovaleckého a domácího obyvatelstva je užitečnějším vodítkem, chtěji-li lidé zjistit, zda podíl přistěhovalců na výdajích veřejných rozpočtů je vyšší nebo nižší než jejich příspěvek k nim. Když ekonomové zkoumají vliv přistěhovalců na veřejné rozpočty, potíží zůstává, že jejich výsledky závisí na řadě předpokladů a použité metodě. Například není jasné, jestli náklady na ryze veřejné statky jako výdaje na obranu by měli být úměrně naúčtované přistěhovalcům: takový nárůst populace i třeba o pětinu totiž nevyžaduje větší armádu.

A i když studie úměrně naúčtují ryze veřejné statky přistěhovalcům, zbývají mnohé metodologické problémy. Christian Dustmann z University College v Londýně a Tommaso Frattini z Univerzity v Miláně například ve studii z roku 2014, která byla popularizovaná v Česku, odhadli, že mezi roky 1995 a 2011 přistěhovalci do britského rozpočtu čistě přispěli, a to narozdíl od rodilých Britů.14 Ale zatímco pánové Dustmann a Frattini zjistili pro období mezi lety 2001 a 2011 nepatrný čistý příspěvek i od nově příchozích přistěhovalců pocházející ze zemí mimo Evropský hospodářský prostor, Robert Rowthorn, profesor z Oxbridge, našel drobné manko.15

Ať je to jak chce, výsledky zkoumání rozpočtového postavení přistěhovalců se liší mezi zeměmi a metodologiemi v rozmezí plus-mínus jednoho procenta HDP a v průměru dospívají k nule.16 Studie, které se snaží zachytit vliv přistěhovalců na ekonomický růst, naznačují, že vliv migrace může být výraznější a růžovější (viz článek).17

Někteří národovečtí politici budou „Schrödingerova přistěhovalce“ přehlížet jako hrdinu liberálů. Ale lišící se obliba Schrödingerova přistěhovalce nevychází z rozdílu v ideologii, ale rozdílu v kompetenci: Je jasné, že příspěvek uprchlíků a přistěhovalců do veřejného rozpočtu by byl vyšší, kdyby jejich zaměstnanost dosahovala stejné výše jako u rodáků.18 Jedna očividná věc, kterou by středoevropské vlády mohly udělat místo fantazírování o sociálních dávkách, by tak bylo uchazečům o azyl umožnit pracovat brzy po jejich příjezdu.

K přehledu přispěli Fréderic Docquier z Belgie, Giovanni Peri ze Spojených Států, Robert Rowthorn z Velké Británie, Isabella Buber-Ennser z Rakouska a Eléonore Garnier ze Švýcarska. Zkrácená verze článku byla publikována v Project Syndicate.

Show sources

1 ČRo (2015) Bělobrádek: Výroky Babiše k imigraci jsou nekompetentní a populistické. iRozhlas.cz, 26. srpna; LINDNER, T. (2015) Sebevědomý Chovanec školí Evropu. Respekt, 16. září; ZDECHOVSKÝ, T. (2015) Za příval azylantů mohou štědré sociální dávky. Vlasteneckenoviny.cz, 2. září; KUBÍK, J. (2015) Pomoc uprchlíkům? Přetvářka a lež, přitvrdil Klaus. Nastěhujte si je domů, vzkázal. Aktuálně.cz, 10:.září. Viz také; ŠULCOVÁ, H. – ŠEVČÍKOVÁ, Š. (2016) Němci a Švédové nalákali uprchlíky do Evropy na sociální dávky, říká Petr Mach ze Svobodných. Rozhlas.cz, 6. ledna

2 Speech of Miloš Zeman at a discussion with students of VŠFS, Praha, April 18th, 2017; LIPOLD, J. (2016) Uprchlíci prý nechtějí pracovat, jdou si pro naše dávky. Zeman tlačí na pilu v Klausově spirále. Aktuálně.cz, 19. května; ČTK (2016) Zeman: Migranti nechtějí pracovat, chtějí jen brát sociální dávky. Aktuálně.cz, 18. ledna.

3 THE ECONOMIST (2015) Looking for a home. August 29th.

4 See e.g. AIYAR, S. et al. (2016) The Refugees Surge in Europe: Economic Challenges. IMF Staff Discussion Note, International Monetary Fund, January. P. 29. For a general discussion of advantages and inadequacies of the Revealed Preference framework, see CAPLIN, A. – SCHOTTER, A. (2008) The Foundations of Positive and Normative Economics. Oxford and New York: Oxford University Press.

5 Cf. JAMES, P. – MAYBLIN, L. (2016) Factors Influencing asylum destination choice: A review of evidence. Asylumwelfarework.com Working paper 04/16.1. This is a paper that summarizes much of the research cited subsequently.

6 See LIEBLING, H. et al. (2014). Understanding the experiences of asylum seekers. International Journal of Migration, Health and Social Care 10 (4); VALENTA, M. – THORSHAUG, K. (2012) Asylum seekers’ perspectives on work and proof of identity: the Norwegian experience. Refugee Survey Quarterly 31 (2); CRAWLEY, H. (2010). Chance or Choice? Understanding why Asylum Seekers Come to the UK. London: Refugee Council; GILBERT, A. – KOSER, K. (2006) Coming to the UK: what do asylum seekers know about the UK before arrival? Journal of Ethnic and Migration Studies 32 (7); THOMAS, S. – NAFEES, B. – BHUGRA, D. (2003) ‘I was running away from death’ – the pre-flight experiences of unaccompanied asylum seeking children in the UK. Child: Care, Health & Development 30 (2); DAY, K. – WHITE, P. (2002) Choice or circumstance: The UK as the location of asylum applications by Bosnian and Somali refugees. GeoJournal 56 (1); ROBINSON, V. – SERGOTT, J. (2002) Understanding the decision making of asylum seekers. Home Office Research Study 243.

7 See KEOGH, G. (2013) Modelling asylum migration pull-force factors in the EU-15, The Economic and Social Review 44 (3); MOORE, W. – SHELLMAN, S. (2007), Whither Will They Go? A Global Study of Refugees’ Destinations, 1965–1995, International Studies Quarterly; MOORE, W. – SHELLMAN, S. (2004) Fear of persecution. Journal of conflict resolution 48 (5); HATTON, T. (2009) The Rise and Fall of Asylum: What Happened and Why? The Economic Journal 119 (535); HATTON, T. (2004) Seeking Asylum in Europe: Trends and policies in the OECD. Economic Policy; THIELEMANN, E. (2004) Does Policy Matter? On Governments’ Attempts to Control Unwanted Migration. The Center for Comparative Immigration Studies Working Paper 112; NEUMAYER, E. (2004) Asylum Destination Choice: What Makes some West European Countries More Attractive than Others?. European Union Politics; DAVENPORT, Ch. et al. (2003) “Sometimes You Just Have to Leave”: Domestic Threats and Forced Migration, 1964–1989. International Interactions; HAVINGA, T – BÖCKER; A. (1999) Country of asylum by choice or by chance. Journal of Ethnic and Migration Studies 25 (1).

8 CRAWLEY, H. (2010). Chance or Choice? Understanding why Asylum Seekers Come to the UK. London: Refugee Council; NEUMAYER, E. (2004) Asylum Destination Choice: What Makes some West European Countries More Attractive than Others?. European Union Politics; DAY, K. – WHITE, P. (2002) Choice or circumstance: The UK as the location of asylum applications by Bosnian and Somali refugees. GeoJournal 56 (1).

9 LIEBLING, H. et al. (2014). Understanding the experiences of asylum seekers. International Journal of Migration, Health and Social Care 10 (4); WIJK, van J. (2010) Luanda – Holanda: Irregular Migration from Angola to the Netherlands. International Migration 48 (2); CRAWLEY, H. (2010). Chance or Choice? Understanding why Asylum Seekers Come to the UK. London: Refugee Council; BREKKE, J. – AARSET, M. (2009) Why Norway? Understanding asylum destinations. Oslo: Institute for Social Research; DAY, K. – WHITE, P. (2002) Choice or circumstance: The UK as the location of asylum applications by Bosnian and Somali refugees. GeoJournal 56 (1).

10 JENNISSEN et. al. (2009) Migratie naar en vanuit Nederland. Maastricht University, WODC Nr. 3. P. 179. See also TOSHKOV, D. (2014) The dynamic relationship between asylum applications and recognition rates in Europe (1987–2010). European Union Politics 15 (2); KEOGH, G. (2013) Modelling asylum migration pull-force factors in the EU-15. The Economic and Social Review 44 (3); NEUMAYER, E. (2005) Bogus refugees? The determinants of asylum migration to western Europe, International Studies Quarterly 49(3); HATTON, T. (2004) Seeking Asylum in Europe: Trends and policies in the OECD. Economic Policy; HOLZER, T. – SCHNEIDER, G. – WIDMER, T. (2000) The Impact of Legislative Deterrence Measures on the Number of Asylum Seekers in Switzerland (1986-1995). International Migration Review 34 (4); HAVINGA, T – BÖCKER; A. (1999) Country of asylum by choice or by chance. Journal of Ethnic and Migration Studies 25 (1).

11 See e.g. KOSER, K. – PINKERTON, Ch. (2002) The social networks of asylum seekers and the dissemination of information about countries of asylum. Migration Research Unit, University College, London; LIEMPT, Van I. – DOOMERNIK, J. (2006) Migrant's Agency in the Smuggling Process: The Perspectives of Smuggled Migrants in the Netherlands. International Migration 44 (4).

12 GIULIETTI, C. – GUZI, M. – KAHANEC, M. – ZIMMERMANN, K. (2013). Unemployment benefits and immigration: evidence from the EU. International Journal of Manpower 34 (1); HATTON, T. (2009) The Rise and Fall of Asylum: What Happened and Why? The Economic Journal 119 (535).

13 See e.g. BARRETT, A. – MAITRE, B. (2013) Immigrant Welfare Receipt across Europe. International Journal of Manpower 34 (1). An exception may be Scandinavian countries with large populations of humanitarian immigrants – see OECD (2013) The Fiscal Impact of Immigration in OECD Countries. In International Migration Outlook 2013. Paris: OECD Publishing. One of the countries where immigrants recently claimed less benefits is the UK – see DUSTMANN, Ch. – FRATTINI, T. (2014) The Fiscal Effects of Immigration to the UK. The Economic Journal 124 (580).

14 DUSTMANN, Ch. – FRATTINI , T. (2014) The Fiscal Effects of Immigration to the UK. The Economic Journal 124 (580). The report received both earned and unearned criticism. For authors’ response, see DUSTMANN, Ch. – FRATTINI, T. (2014) There are no “Schoolboy Errors” in our report. CreAM Blog, January 29th. See also ROWTHORN, R. (2014) Large-scale Immigration: Its Economic and Demographic Consequences for the UK. Civitas.

15 ROWTHORN, R. (2014) Large-scale Immigration: Its Economic and Demographic Consequences for the UK. Civitas.

16 OECD (2013) The Fiscal Impact of Immigration in OECD Countries. In International Migration Outlook 2013. Paris: OECD Publishing; VARGAS-SILVA, C. (2016) The Fiscal Impact of Immigration in the UK. Migration Observatory at the University of Oxford, May 30th.

17 DOCQUIER, F. – MACHADO, J. – SEKKAT, K. (2015) Efficiency Gains from Liberalizing Labor Mobility. Scandinavian Journal of Economics 117 (2). See also DI GIOVANNI, J. – LEVCHENKO, A. – ORTEGA, F. (2015) A Global View of Cross-border Migration. Journal of the European Economic Association 13 (1).

18 See e.g. ANASTASSOVA, L. – PALIGOROVA, T. (2005) Why Immigrants Manage to Grab More Social Benefits? Empirical Cross-country Analysis. CERGE-EI Working Paper No. 263; OECD (2013) The Fiscal Impact of Immigration in OECD Countries. In International Migration Outlook 2013. Paris: OECD Publishing.