přistěhovalci a naše zaměstnání

přistěhovalci a naše zaměstnání

empirické studie ukazují, že přistěhovalci se s rodáky o práci zpravidla nepřetahují

1.září 2017

„ALESPOŇ POLOVINA z lidových bludů v ekonomii,” napsal Thomas Sowell, konzervativní ekonomický myslitel, „vychází z domněnky, že ekonomická aktivita je hrou s nulovým součtem, ve které co jeden získá, druhý ztratí.”1 Možná pan Sowell přeháněl. Je ale nepochybné, že když Adam Smith v osmnáctém století poprvé přesvědčivě napadl názory zpodobňující ekonomiku jako přetahovanou lanem, zavádějící představy nevymítil.2

Mezi roky 2015 a 2016 utratil maďarský premiér Viktor Orbán více než 1.3 miliardy korun (€50 milionů) z veřejného rozpočtu, aby zaplavil reklamní kanály v zemi protiimigračními výstrahami. Jedna z takových zpráv varovala z billboardů uprchlíky a přistěhovalce, aby nebrali práci rodákům (v maďarštině).3 Že na představě, že přistěhovalci musí připravovat starousedlíky o práci, něco nesedí, je přitom jasné z letmého pohledu na statistiky: Na konci roku 2015 pracovalo ve státech Evropské unie přes 30 milionů lidí, kteří se narodili v jiné zemi. Ale jen 22 milionů lidí bylo nezaměstnaných.4 Je tedy jasné, že někteří přistěhovalci nikomu místnímu práci sebrat nemohli: pracovní pozice, které zastávají, by neexistovaly, kdyby v našich vlastech nebyli.

Ale přesto: není pravděpodobné, že náhlý příchod cizinců dychtících po práci připraví o práci některé místní, především ty méně kvalifikované? Pan Orbán v každém případě není jediný, kdo si to myslí. Více než šest z deseti Maďarů věří, že přistěhovalci berou lidem práci. To samé mezi Čechy. A i mnozí západní Evropané se domnívají, že přistěhovalci připravují lidi o práci, spíše než aby vytvářeli nová pracovní místa (viz graf).5

Abychom zjistili, zda jsou tyto obavy opodstatněné, prohlédli jsme 20 empirických studií, které dohromady poskytují srozumitelný náhled na to, jak přistěhovalci ovlivnili pracovní životy rodáků v Evropě a na Středním východě mezi lety 1990 a 2015.6 Mezi zmíněnými studiemi jsme našli pramálo evidence, která by mohla přimět středoevropské politiky, aby se obávali, že přijetí několika tisíc uprchlíků a běžných migrantů z rozvojových zemí by mohlo rodilé Středoevropany vytlačovat ze zaměstnání.

To má několik důvodů. Zaprvé, firmy jsou přizpůsobivé. Mexičtí přistěhovalci například v jižních Spojených státech často sklízí hrozny. Kdyby nebyli dostupní, část hroznů by byla sklizena strojově. Naopak například britská Národní unie farmářů dnes propaguje automatizaci v reakci na nedostatek pracovní síly v důsledku Brexitu.7

Zadruhé, přistěhovalci zaměstnavatelům nabízí různé schopnosti. I ti přistěhovalci, kteří jsou podobně staří a vzdělaní, obvykle nemohou nahradit rodáky a častěji pracují v různých odvětvích.8 Pozoruhodné je, že tato nahraditelnost je zvlášť nízká u takzvaných kulturně vzdálených přistěhovalců z rozvojových zemí. Například ve Švédsku bylo zdokumentováno zřetelné snížení mezd při nárůstu přistěhovalců ze sousedních zemí, u přistěhovalců z větší dálky takový jev zaznamenán ale nebyl vůbec (viz článek)9

Zatřetí, i když přistěhovalci mají velmi podobné charakteristiky a pracují ve stejném odvětví jako rodáci, často rodáky spíše doplňují, než že by hráli hru ‚kdo s koho‘. Protože přistěhovalci zpravidla nehovoří místním jazykem dokonale, když začínají pracovat, směřují do méně-kvalifikovaných, často dříve neexistujících pozic, a vytlačují rodáky do lépe placených, vyšších pozic.10 Na základě dat z 11 zemí Evropské unie mezi lety 1995 a 2001 Cristina Cattaneo a její kolegové odhadli, že vzroste-li podíl přistěhovalců v profesi o 10 procentních bodů, pravděpodobnost povýšení pro místní zaměstnance v prvních dvou letech vzroste o 16 procent.11 Podobně, jak přistěhovalci začnou nabízet práci v domácnosti za dostupnější ceny, dobře vzdělané ženy v domácnosti začnou pracovat v lépe placených pozicích, jak ukázali Libertad González a Fracesc Ortega na příkladu Španělska po roce 2000.12

V tomto kontextu nabízí výzkum jedno poučení pro tvůrce politických opatření. Na základě analýzy 15 evropských zemí mezi lety 1996 a 2010, Francesco D’Amuri z Italské národní banky a Giovanni Peri z Kalifornské univerzity zjišťují, že striktní regulace pracovního trhu výše popsané přizpůsobovací procesy zpomalují.13 Toto poučení podporují i zvlášť optimistické výsledky studie vlivu uprchlíků na rodáky v Dánsku, země s jedním z nejflexibilnějších pracovních trhů v Evropě.14

možné nástrahy

Přestože přistěhovalci s sebou přináší ekonomických přínosů, empirické studie odhalují tři scénáře, při kterých byly škodlivé vlivy pocítěny v době jejich příjezdu.

Zaprvé, ve dvou případech se zdá, že přistěhovalci dočasně vytlačili nějaké rodilé obyvatele z pracovního trhu. V obou případech byli přistěhovalci velmi podobní rodákům. Tím prvním byl návrat téměř tří milionů etnických Němců po Pádu Berlínské zdi15 a tím druhým byl nedávný nápor dvou a půl milionů syrských uprchlíků v Turecku.16

Zadruhé, existuje evidence pro tlak na snížení mezd domácích pracovníků s nízkým vzděláním.17 Třebaže když jsou takové efekty pozorovány, jsou malé.18 Fréderic Docquier, ekonom na Univerzitě v Louvain, například odhadl, že zatímco přistěhovalci, kteří přišli do Belgie mezi lety 2000 a 2010, vytlačili mzdy vysoce kvalifikovaných rodáků o 0.8 % nahoru, ale stlačili mzdy rodáků s nízkou kvalifikací o 0.35 % dolů. Pro Belgičany s nízkým vzděláním to znamená ztrátu €5 za měsíc (jedno pivo v hospodě).19 Pracovníci s nízkým vzděláním ale nejsou prostými poraženými. Někteří budou díky příchodu přistěhovalců povýšeni a celá společnost bude sdílet přínos přistěhovalců k produktivitě a dlouhodobému ekonomickému růstu (viz článek)

Zatřetí, studie pravidelně zjišťují tlak na snížení mezd dřívějších přistěhovalců a někdy dokonce jejich vytlačení z práce.20 Ve světě vedeném ekonomickým výzkumem by tak dávalo smysl, aby si státy Evropské unie přistěhovalce mezi sebou rovnoměrněji rozdělily.

Debata o migraci by kromě ekonomického zhodnocení měla zahrnovat řadu dalších aspektů (viz témata). Ty by ale být posuzovány věcně, ne skrze politiku strachu. Mrhání penězi daňových poplatníků na šíření fantazií o světě, ve kterém co jeden získá, druhý musí ztratit – jak tomu bylo v případě maďarské proti-imigrační kampaně – není v zájmu nikoho.


K přehledu přispěli Fréderic Docquier z Belgie, Giovanni Peri ze Spojených Států, Katalin Bördős, Márton Csillag a Katalin Erdelyi z Maďarska. Zkrácená verze článku byla publikována v Project Syndicate.

Show sources

1 SOWELL, T. (2006) Random Thoughts. Creators Syndicate, June 13th.

2 See SMITH, A. (1776) An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations. London: W. Strahan and T. Cadell. For an interesting anecdote about the persisting misconception, see the Introduction in the second edition of Thomas Schelling’s Strategy of Conflict.
The idea that the new labour market entrants inevitably take working hours from the current ones is sometimes refered to as the “Lump of labour fallacy” in deference to a 1891 essay by D. F. Schloss.

3 Mr Orbán’s government provided the following figures about the cost of campaigns to journalist Katalyn Erdélyi: In 2015, €1.3 million – see ÁTLÁTSZÓ (2015) 380 millió forintból szítja a gyűlöletet a kormány a menekültek ellen. Átlátzsó, August 6th. In 2016 before the migrant quota referendum, €48 million – see ÁTLÁTSZÓ (2016) Kvótamenekültenként több mint 7 évnyi ellátás árát költöttük gyűlöletkampányra. Átlátzsó, September 30th; ÁTLÁTSZÓ (2016) Kiszámoltuk a kvótakampány teljes állami költségét: 17 milliárd forintot vertünk el. Átlátzsó, November 15th. In 2016 after the migrant quota referendum, €3.3 million – see ÁTLÁTSZÓ (2016) 3 milliárd forintot költött a kormány a kvótakampány végére. Átlátzsó, March 10th.

4 Back-of-the-envelope calculations based on data on unemployment and demographics by Eurostat and data on foreign-born employment by OECD as available as of 2017.

5 Podle průzkumu agentury STEM se v roce 2016 se šest z deseti Čechů přiklonilo k souhlasu s výrokem, že „zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci“. STEM (2016) I když ubylo těch, co si myslí, že cizinců u nás pracuje příliš mnoho a berou našim lidem práci, stále zastává tyto názory většina populace. 19. dubna. Viz zde. The European Social Survey data for the year 2014 show that only 35.9 percent of European respondents think that immigrants create new jobs for natives. Correspondingly, the 2014 edition of the Transatlantic Trends on Immigration reveals that about 60 percent of European citizens view emigration and immigration as a problem and not as an opportunity.

6 The studies included:
AKGÜNDÜZ, Y. – VAN DEN BERG, M. – WOLTER, H. (2015) The Impact of Refugee Crises on Host Labor Markets: The Case of the Syrian Refugee Crisis in Turkey. IZA Discussion Paper No. 8841.
AUBRY, A. – BURZYNSKI, M. – DOCQUIER, F. (2016) The welfare impact of global migration in the OECD countries. Journal of International Economics 101.
BURZYNSKI, M. – DOCQUIER, F. – RAPOPORT, H. (2017) The changing structure of immigration to the OECD: what welfare effects on member countries?. Working paper, April.
BONIN, H. (2005) Wage and Employment Effects of Immigration to Germany: Evidence from a Skill Group Approach. IZA Discussion Paper No. 1875.
BRATSBERG, B. – RAAUM, O.–Røed, M.–Schøne, P. (2014) Immigration Wage Impacts by Origin. The Scandinavian Journal of Economics 116 (2).
CARRASCO, R. – JIMENO, J. – ORTEGA, A. (2008) The Effect of Immigration on the Labor Market Performance of Native-Born Workers: Some Evidence for Spain. Journal of Population Economics 21 (3).
CATTANEO, C. – FIORIO, C. – PERI, G. (2013) What Happens to the Careers of European Workers When Immigrants ‘Take Their Jobs’?. IZA Discussion Paper No. 7282.
CERITOGLU, E. – GURICIHAN YUNCULER, H. – TORUN, H. – TUMEN, S. (2015) The Impact of Syrian Refugees on Natives. Labor Market Outcomes in Turkey: Evidence from a Quasi-Experimental Design. IZA Discussion Paper No. 9348.
COHEN-GOLDNER, S. – PASERMAN, D. (2006) Mass Migration to Israel and Natives’ Employment Transitions. Industrial and Labor Relations Review 59 (4).
D'AMURI, F. – PERI, G. (2014) Immigration, Jobs, and Employment Protection: Evidence from Europe before and during the Great Recession. Journal of the European Economic Association 12 (2).
DEL CARPIO, X – WAGNER, M. (2015) The Impact of Syrians Refugees on the Turkish Labor Market. The World Bank Policy Research Working Paper WPS7402.
DUSTMANN, C. – FRATTINI, T. – PRESTON, I. (2013) The Effect of Immigration along the Distribution of Wages. The Review of Economic Studies 80 (1).
FOGED, M. – PERI, G. (2015) Immigrants' Effect on Native Workers: New Analysis on Longitudinal Data. CreAM Discussion Paper Series No. 1507.
FRIEDBERG, R. (2001) The Impact of Mass Migration on the Israeli Labor Market. The Quarterly Journal of Economics 116 (4).
GLITZ, A. (2012) The Labor Market Impact of Immigration: A Quasi-Experiment Exploiting Immigrant Location Rules in Germany. Journal of Labor Economics 30 (1).
GONZÁLEZ, L. – ORTEGA, F. (2014) How Do Open Economies Adjust to Large Immigration Flows? Sectoral Specialization, Household Services, and Other Mechanisms. Institute for Economic Research at the University of Munich: DICE Report 12 (2).
MANACORDA, M. – MANNING, A. – WADSWORTH, J. (2012) The Impact of Immigration on the Structure of Wages: Theory and Evidence from Britain. Journal of the European Economic Association 10 (1).
ORTEGA, J. – VERDUGO, G. (2014) The Impact of Immigration on the French Labor Market: Why so Different? Labour Economics 29.
ORTEGA, J. – VERDUGO, G. (2015) The Impact of Immigration on the Local Labor Market Outcomes of Blue Collar Workers: Panel Data Evidence. CEP Discussion Paper No. 1333.
RUIST, J. (2013) The Labor Market Impact of Refugee Immigration in Sweden 1999–2007. Stockholm University Linnaeus Center for Integration Studies Working Paper No. 1.

7 See also a similar example on the mechanisation of  tomato harvesting in the US following the ending of the bracero programme which previously allowed the entry Mexican migrants to work in American agriculture: here (gated).

8 ORTEGA, G. – VERDUGO, G. (2014): The Impact of Immigration on the French Labor Market: Why so Different? Labour Economics 29; MANACORDA, M. – MANNING, A. – WADSWORTH, J. (2012) The Impact of Immigration on the Structure of Wages: Theory and Evidence from Britain. Journal of the European Economic Association 10 (1); DUSTMANN, C. – FRATTINI, T. – PRESTON, I. (2013) The Effect of Immigration along the Distribution of Wages. The Review of Economic Studies 80 (1).

9 See e.g. BRATSBERG, B. – RAAUM, O.–Røed, M.–Schøne, P. (2014) Immigration Wage Impacts by Origin. The Scandinavian Journal of Economics 116 (2).

10 D'AMURI, F. – PERI, G. (2014) Immigration, Jobs, and Employment Protection: Evidence from Europe before and during the Great Recession. Journal of the European Economic Association 12 (2); ORTEGA, G. – VERDUGO, G. (2014): The Impact of Immigration on the French Labor Market: Why so Different? Labour Economics 29.

11 CATTANEO, C. – FIORIO, C. – PERI, G. (2013) What Happens to the Careers of European Workers When Immigrants ‘Take Their Jobs’?. IZA Discussion Paper No. 7282.

12 GONZÁLEZ, L. – ORTEGA, F. (2014) How Do Open Economies Adjust to Large Immigration Flows? Sectoral Specialization, Household Services, and Other Mechanisms. Institute for Economic Research at the University of Munich: DICE Report 12 (2).

13 D'AMURI, F. – PERI, G. (2010) Immigration and Occupations in Europe. CreAM Discussion Paper No. 1026. See also D'AMURI, F. – PERI, G. (2014) Immigration, Jobs, and Employment Protection: Evidence from Europe before and during the Great Recession. Journal of the European Economic Association 12 (2)

14 FOGED, M. – PERI, G. (2015) Immigrants' Effect on Native Workers: New Analysis on Longitudinal Data. CreAM Discussion Paper Series No. 1507.

15 GLITZ, A. (2012) The Labor Market Impact of Immigration: A Quasi-Experiment Exploiting Immigrant Location Rules in Germany. Journal of Labor Economics 30 (1). Cf. D'AMURI, F. – PERI, G. (2010) The Labor Market Impact of Immigration in Western Germany in the 1990’s. European Economic Review 54 (4).

16 DEL CARPIO, X – WAGNER, M. (2015) The Impact of Syrians Refugees on the Turkish Labor Market. The World Bank Policy Research Working Paper WPS7402; CERITOGLU, E. – GURICIHAN YUNCULER, H. – TORUN, H. – TUMEN, S. (2015) The Impact of Syrian Refugees on Natives. Labor Market Outcomes in Turkey: Evidence from a Quasi-Experimental Design. IZA Discussion Paper No. 9348; AKGÜNDÜZ, Y. – VAN DEN BERG, M. – WOLTER, H. (2015) The Impact of Refugee Crises on Host Labor Markets: The Case of the Syrian Refugee Crisis in Turkey. IZA Discussion Paper No. 8841. On the issue of impact of large-scale migration, see the Card-Borjas Mariel Boat Lift controversy.

17 See e.g. BONIN, H. (2005) Wage and Employment Effects of Immigration to Germany: Evidence from a Skill Group Approach. IZA Discussion Paper No. 1875; GLITZ, A. (2012) The Labor Market Impact of Immigration: A Quasi-Experiment Exploiting Immigrant Location Rules in Germany. Journal of Labor Economics 30 (1); DUSTMANN, C. – FRATTINI, T. – PRESTON, I. (2013) The Effect of Immigration along the Distribution of Wages. The Review of Economic Studies 80 (1)

18 See e.g. ORTEGA, J. – VERDUGO, G. (2015) The Impact of Immigration on the Local Labor Market Outcomes of Blue Collar Workers: Panel Data Evidence. CEP Discussion Paper No. 1333.

19 DOCQUIER, F. (2016) Migration, Emploi et Economie [presentation only].

20 See e.g. MANACORDA, M. – MANNING, A. – WADSWORTH, J. (2012) The Impact of Immigration on the Structure of Wages: Theory and Evidence from Britain. Journal of the European Economic Association 10 (1); RUIST, J. (2013) The Labor Market Impact of Refugee Immigration in Sweden 1999–2007. Stockholm University Linnaeus Center for Integration Studies Working Paper No. 1; OTTAVIANO, G. – PERI, G. (2008) Immigration and National Wages: Clarifying the Theory and the Empirics. NBER Working Paper No. 14188; PANEL ON THE ECONOMIC AND FISCAL CONSEQUENCES OF IMMIGRATION (2016) The Economic and Fiscal Consequences of Immigration [BLAU, F. – MACKIE, Ch. (eds.)]. The National Academies Press.