mezi daty a bludy

mezi daty a bludy

jak český ekonomický novinář předstíral, že empirický výzkum podporuje představy o škodlivosti současných migrantů a kulturní nadřazenosti Čechoslováků

1.září 2017

TÝM ekonomů vedený Rajem Chettym, profesorem na Stanfordu, loni došel k zneklidňujícímu závěru: Američanům, kteří se narodili později ve dvacátém století, se snižovala šance, že budou vydělávat víc, než jejich rodiče. Pro člověka narozeného v roce 1940 do průměrné americké domácnosti činila taková naděje 92%. Pro ty z generace 1980 už to bylo jen 50%.1 Americký sen se přitom vzdaloval nejen starousedlíkům, ale i přistěhovalcům. Zajímavé je, že koncem dvacátého století se to nedělo jen proporčně: imigranti doháněli mzdy rodilých Američanů pomaleji než jejich rodiče. Proč?

Pro ekonomy tato otázka ze značné části zůstává záhadou. Jistý si není ani George Borjas, profesor ekonomie na Harvardu. Věří ale, že zpomalení ekonomické integrace je spjaté s „narůstající velikostí přistěhovalecké populace ve Spojených státech.“

V roce 2015 si v Česku stejnou otázku položil v poměrně sdíleném článku Lukáš Kovanda, učitel na Vysoké škole ekonomické a ekonomický novinář známý rozhovory s nositeli Nobelovy ceny.2 Pan Kovanda si všímá dvou historických faktů. Zaprvé, že v posledních 50 letech industrializované země zažily prudký nárůst imigrace z rozvojových zemí.3 Zadruhé, že mezi lety 1970 a 1990 se relativní nástupní mzdy amerických přistěhovalců snižovaly.4 Pak pan Kovanda předvádí několik myšlenkových experimentů odpovídajících logice typické pro učebnice základů ekonomie, které doplňuje kontroverzními5 tezemi Paula Colliera, zasloužilého ekonoma z Oxfordu. To ho vede k závěru, že „přínos přistěhovalců” v industrializovaných zemích „slábne”, protože dnešní přistěhovalci přicházejí „z kulturně vzdálenějších okruhů”. Čím déle budou „západní elity“ a „sluníčka“ tuto změnu přehlížet, tím „ničivější“ důsledky migrace budou.

Takový argument by nebyl nijak odlišný od běžných řečí v dnešní střední Evropě, nebylo-li by jednoho rozdílu: pan Kovanda vyvolává dojem, že jeho závěry vychází z empirického výzkumu pana Borjase, právě toho harvardského ekonoma, se kterým hovořil náš korespondent.

rozdíl mezi výkonností a vlivem přistěhovalců

Analýza pana Kovandy doplácí na neúplná data a špatný úsudek. Předně, data o relativních mzdách přistěhovalců nejsou zrovna přímočará. V samotných Spojených státech se nástupní mzda přistěhovalců od pozdních devadesátých let začala po předcházejícím poklesu opět zvyšovat.6 Pohled do sousední Kanady stačí, abychom zjistili, že generace přistěhovalců, kteří přišli po roce 1990, měli sice nižší relativní nástupní mzdy, ale doháněli mzdy rodáků rychleji než dřívější imigranti.7 V Evropě je to spletitější. Za relevantní měřítko ekonomické integrace přistěhovalců je mezi ekonomy často pokládána relativní průměrná mzda dětí přistěhovalců. Ale zatímco ve Spojených státech se s každou generací manko přistěhovalců snižuje,8 v Evropě to tak vždy není. Třeba ve Švédsku jsou podle čísel z počátku jedenadvacátého století relativní mzdy dětí přistěhovalců vyšší než jejich vnuků. Jinými slovy, třetí generace si ekonomicky vede hůře než druhá. Vnuci přistěhovalců ze zemí mimo Evropský hospodářský prostor si přitom vedou podobně špatně jako vnuci přistěhovalců z východní Evropy včetně Čechoslováků.9

„To je samozřejmě problém,“ říká Fréderic Docquier, profesor ekonomie na Univerzitě v Louvain, „ale pokud se ptáme po vlivu přistěhovalců na rodáky, koho zajímá výše přistěhovaleckých mezd?” Klíčové je, jaký mají přistěhovalci vliv na zaměstnanost, mzdy, státní rozpočet, produktivitu a ekonomický růst v přijímacích zemích.

Pan Kovanda přitom možná hádá správně, že v minulosti došlo k jistým poklesům přínosu imigrace v Evropě. Aby rozsah případného poklesu prozkoumali blíže, Docquier a jeho kolegové vytvořili robustní model, do kterého zasadili tradiční měřítka vlivu přistěhovalců na státní rozpočet a jejich vlivu na mzdy rodáků (viz článek). K tomu přidali několik proměnných, skrze které odhadovali míru vlivu přistěhovalců v roli spotřebitelů na zvětšení velikosti trhu.V připravované studii sledují přistěhovalce, kteří přišli do 20 zemí OECD mezi lety 1991 a 2015. Výsledky naznačují, že přistěhovalci, kteří přišli po finanční krizi, byli sice o něco méně výnosní než ti předešlí, ale významný přínos byl zaznamenán ve všech zemích a ve všech třech érách, do kterých výzkumníci zkoumané období rozdělili.10

Největší výtěžek přitom nezaznamenaly země, které jsou vůči přistěhovalcům nejvíce vybíravé, ale ty, jejichž obyvatelstvo má zvlášť velký podíl seniorů. „Vzhledem k míře podpory, kterou Marine Le Pen získala před prezidentskými volbami ve Francii, jsme očekávali, že tam najdeme negativní dopad,” říká Docquier, “ale místo toho jsme zjistili, že Francie zažila jeden z největších rozpočtových zisků ze všech zemí ve studii.”

Nadějné výsledky v připravované studii odpovídají výsledkům loňského bádání, při kterém Docquierův tým provedl na podobném modelu simulace toho, co by se stalo, kdyby přistěhovalci, kteří přišli do zemí OECD mezi lety 2000 a 2010, nedorazili. Výsledky se pro různé země liší, ale naznačují, že velká většina starousedlíků ve všech 34 zemích OECD měla prospěch z nedávných přílivů migrantů do deseti let po jejich příjezdu.11

zvláštnosti přistěhovalců a uprchlíků z rozvojových zemí

Důvodů, proč perspektiva vyššího podílu přistěhovalců z rozvojových zemí není ponurá, je několik.. V první řadě se zdá, že lidé z různých kultur přinášejí odlišné schopnosti a čerstvé nápady a přístupy, spíše než že by na zádech přinesli instituce, které často brání rozvoji v zemích jejich původu.12 Evidence ukazuje, že vyšší rozmanitost míst narození přispívá k ekonomickému růstu států.13 Nakonec, více než 40 % z 500 amerických firem s největším obratem založili přistěhovalci první nebo druhé generace.14 Google, Apple nebo Amazon patří mezi nespočet firem založených přistěhovalci z takzvaných kulturně vzdálených okruhů nebo jejich dětmi.

Má to ale dvě nástrahy. Zaprvé, pozitivní efekt rozmanitosti zemí původu obyvatel na ekonomický růst přijímajících zemí byl prokázán jen u přistěhovalců s vyšším vzděláním.15 Proto je podstatné, že současní evropští uprchlíci nejsou takoví začátečníci, za jaké je někteří považují. Běženci obecně mívají vyšší vzdělání, než jaké je průměrné v jejich zemi původu. Například podíl lidí s vyšším vzděláním mezi uchazeči o azyl ze Sýrie a Iráku, kteří přišli do Rakouska v roce 2015, byl stejný jako mezi rodilými Rakušany.16

Zadruhé, je pravda, že se vzrůstajícím podílem přistěhovalců z rozvojových zemí bývá spjatá nižší zaměstnanost přistěhovalců, zvlášť mezi ženami, a nižší vzdělání migrantů, což se následně promítá do nižších příjmů pro státní rozpočet. Tyto faktory zřejmě stály za nižším přínosem imigrantů přicházejících mezi lety 2011 až 2015, který odhaluje připravovaná Docquierova studie.17 To ale neznamená, že ti méně vzdělaní mezi přistěhovalci jsou na odpis. Přistěhovalci ze vzdálených zemí mohou soupeřit s rodilými pracovníky hůře než ti ze sousedních zemí. Tím, že rodáky výrazněji doplňují, výrazněji zvyšují efektivní dělbu práce.18

To je názorně vidět na studiích, které zachycují výkonnost i vliv přistěhovalců ve Skandinávii podle země původu. Ti ze sousedních zemí se nejrychleji ekonomicky integrují (jedna studie říká, že přistěhovalcům ze Skandinávie trvá jen 14 let, než předeženou mzdy rodilých Švédů).19 Ti samí ale zároveň vykazují zřetelný tlak na snížení mezd rodáků. U přistěhovalců ze vzdálených zemí aletakový nevítaný efekt chybí zcela.20 Převáží-li pozitivní efekty rozmanitosti nad důsledky obvykle nižšího vzdělání, přistěhovalci z rozvojových zemí mohou být paradoxně vyšším přínosem než ti ze sousedních zemí.

slévání výzkumu a pocitu kulturní nadřazenosti

Je-li výzkum George Borjase intepretován správně, lze ho přeložit jako výzvu zabránit masové migraci z jedné země (v daném případě Mexičanů s nízkým vzděláním), protože při vysoké míře přistěhovalectví ze stejné oblasti incentivy k integraci (přesněji řečeno, k naučení se místního jazyka) začínají klesat.21 Problém tedy není, jak píše pan Kovanda, že by Mexičani a Češi byli „jiná liga“, ale že mexických přistěhovalců je v některých oblastech Spojených států hodně (v okresech jako je Los Angeles tvoří 14 % populace).22 Vznášet varování před masovou migrací v Česku, kde žije dohromady asi 300 Iráčanů a 800 Syřanů (viz graf), je ale mimo mísu.

Ekonomický výzkum napovídá jasně, že pokud by se česká vláda rozhodla přijmout několik tisíc uprchlíků ročně, přineslo by to Česku ekonomický užitek. Pocítil-li by někdo škodlivé vlivy, byly by malé a dočasné. Tyto závěry akademiků ostře kontratují s pesimistickými představami o migraci, kterým dnes lidé ve střední Evropě věří (viz článek).23

Než se akademici jako pan Kovanda rozhodnou propast mezi přesvědčeními vědců a veřejností rozšiřovat, měli by se dvakrát zamyslet, zda existující výzkum skutečně podporuje jejich závěry. V opačném případě totiž riskují, že po odkrytí závoje utkaného z ekonomického jazyka zbydou z jejich tvrzení jen omšelé konstrukce kulturního nativismu z devatenáctého století. Je výraznou nápovědou, že těmi, které mnozí akademici tehdy považovali za nekompatibilní s anglickým a germánským obyvatelstevem Nového světa, nebyli muslimové, Syřané a Iráčani. Byli to židé, Italové a Slované.

Znalost má svoji cenu. Články přinášející poznatky ze špičkového výzkumu, jako je tento, nás vyjdou na desítky tisíc korun. Většinu z toho pokrýváme z dobrovolné práce, díky opoře ve světoznámých vzdělávacích institucích a velkorysosti našich spolupracovníků. Obohatili-li jsme vás, zvažte obohatit nás: 2800640419/2010.

K přehledu přispěli Fréderic Docquier z Belgie, George Borjas a Giovanni Peri ze Spojených Států, Robert Rowthorn z Velké Británie, a Isabella Buber-Ennser z Rakouska. Část textu byla publikována v Project Syndicate. Echo24, kde byl kritizovaný článek pana Kovandy před dvěma roky publikován, nemělo zájem jakkoli se k němu vracet.

Show sources

1 LEONHARDT, D. (2016) The American Dream, Quantified at Last. The New York Times, December 8th.

2 KOVANDA, L. (2015) Zapomeňte na Forma. Přínos přistěhovalců slábne. Echo24.cz, 10. srpna. Celý článek vyšel pod titulkem „I Miloš Forman je imigrant“. No a co?! na webu Roklen24.cz také 10. srpna. V upravené verzi pak na pokračování pod titulky „I Miloš Forman je imigrant“. No a co?! a Migrace. Elity se zapomněly ve dvacátém století na Finmag.cz 12., resp. 13. srpna.

3 V nedávných letech pocházelo téměř 70% přistěhovalců do EU z rovojových zemí. See e.g. BURZYNSKI, M. – DOCQUIER, F. – RAPOPORT, H. (2017) The changing structure of immigration to the OECD: what welfare effects on member countries?*. Working paper, April.

4 BORJAS, G. (2015) The Slowdown in the Economic Assimilation of Immigrants: Aging and Cohort Effects Revisited Again. Journal of Human Capital 9 (4).

5 See e.g. CLEMENS, M. – PRITCHETT, L. (2016) The New Economic Case for Migration Restrictions: An Assessment. IZA Discussion Paper No. 9730; DOCQUIER, F. – TURATI, J. – VALETTE, J. – VASILAKIS, C. (2017). Multiculturalism and Growth: Skill-Specific Evidence from the Post-World War II Period. IRES DiscussionPaper 2016.28.

6 BORJAS, G. – FRIEDBERG, R. (2009) Recent Trends in the Earnings of New Immigrants to the United States. NBER Working Paper No. 15406, October.

7 AYDEMIR, A. – SKUTERUD, M. (2005) Explaining Deteriorating Entry Earnings of Canada’s Immigrant Cohorts, 1966-2000. The Canadian Journal of Economics 38 (2).

8 See e.g. BORJAS, G. (2006) Making it in America: Social mobility in the immigrant population. The Future of Children 16 (2).

9 HAMMARSTEDT, M. (2009) Intergenerational Mobility and the Earnings Position of First-, Second-, and Third-Generation Immigrants. KYKLOS 62 (2).

10 BURZYNSKI, M. – DOCQUIER, F. – RAPOPORT, H. (2017) The changing structure of immigration to the OECD: what welfare effects on member countries?. Working paper, April.

11 AUBRY, A. – BURZYNSKI, M. – DOCQUIER, F. (2016) The welfare impact of global migration in the OECD countries. Journal of International Economics 101.

12 See papers by Acemoglu, Johnson and Robinson and Why Nations Fail book.

13 ALESINA, A. – HARNOSS, J. – RAPOPORT, H. (2016) Birthplace Diversity and Economic Prosperity. Journal of Economic Growth 21 (2). A summary is here; DOCQUIER, F. – TURATI, J. – VALETTE, J. – VASILAKIS, C. (2017). Multiculturalism and Growth: Skill-Specific Evidence from the Post-World War II Period. IRES DiscussionPaper 2016.28.

14 Partnership for a New American Economy (2016) Reasons for Reform: Entrepreneurship. October 11th. See here.

15 ALESINA, A. – HARNOSS, J. – RAPOPORT, H. (2016) Birthplace Diversity and Economic Prosperity. Journal of Economic Growth 21 (2). A summary is here; DOCQUIER, F. – TURATI, J. – VALETTE, J. – VASILAKIS, C. (2017). Multiculturalism and Growth: Skill-Specific Evidence from the Post-World War II Period. IRES DiscussionPaper 2016.28.

16 BUBER-ENNSER, I. et al. (2016) Human Capital, Values, and Attitudes of Persons Seeking Refuge in Austria in 2015. PLoS ONE 11 (9). See also ORTNER, M. (2016) AMS-Kompetenzchecks: Flüchtlinge viel besser gebildet als erwartet. Trend.at, January 12th. See here.

17 BURZYNSKI, M. – DOCQUIER, F. – RAPOPORT, H. (2017) The changing structure of immigration to the OECD: what welfare effects on member countries?. Working paper, April.

18 PERI, G. (2012) The Effect of Immigrants on U.S. Employment and Productivity. FRBSF Economic Letter, August 30th. See here.

19 HAMMARSTEDT, M. – SHUKUR, G. (2006) Immigrants Relative Entry Earnings in Sweden – A Cohort Analysis. Labour 20 (2).

20 BRATSBERG, B. – RAAUM, O.–Røed, M.–Schøne, P. (2014) Immigration Wage Impacts by Origin. The Scandinavian Journal of Economics 116 (2).

21 BORJAS, G. (2015) The Slowdown in the Economic Assimilation of Immigrants: Aging and Cohort Effects Revisited Again. Journal of Human Capital 9 (4). See here. For a NBER digest of a working paper, see here.
For an article by Borjas in the Ney York Times on the topic, see BORJAS, G. (2017) The Immigration Debate We Need. The New York Times, February 27th.
For more on the role of language in deterioration of relative wages, see also LEMIEUX, T. – BOURDARBAT, B. (2014) Why are the Relative Wages of Immigrants Declining? A Distributional Approach. Industrial and Labour Relations Review 67 (4).

22 ZONG, J. – BATALOVA, J. (2016) Mexican Immigrants in the United States. Migration Policy Institute, March 17th. Figures: Migration Policy Institute based on 2011-2015 ACS by U.S. Census Bureau, own calculations.

23 European Social Survey 2014; see also WADSWORTH, J. (2015) Immigration and the UK Labour Market. LSE Centre for Economic Performance, paper EA019