vůle a příležitost

vůle a příležitost

ověřte si, co ovlivňuje pracovní uplatnění třetiny českých romů z takzvaných sociálně vyloučených lokalit

28. března 2017 Jindřich Štreit

BYDLÍ v poničených bytech či v ubytovnách, jejichž nájmy převyšují běžnou tržní cenu. Často jsou málo vzdělaní a zadlužení. Řada jejich sousedů je na tom podobně. Znalci oblastem, kde žijí, říkají „sociálně vyloučené a vyloučením ohrožené lokality“. V Česku je takových oblastí několik stovek. V roce 2011 tady žila asi třetina nejchudších českých Romů. Jen asi třetina dětí ve věku 3-5 let tady chodí do školky. Díky chudobě mají místní větší zdravotní problémy. Někteří už rezignovali na snahu najít si práci a někam se posunout. Platí to ale pro všechny?

Data z průzkumu Roma Survey 2011 ukazují, že pracovní aktivita lidí silně závisí na jejich vzdělání, nezaměstnanosti v regionu a míře segregace lokality. Ověřte si to sami v aplikaci od Odlišnosti.

Metodologie: často kladené otázky

jak chápat zkoumané proměnné

jak bylo definováno dosažené vzdělání?

Tazatelé se jednoduše ptali na nejvyšší dosažené vzdělání. Česko patří mezi země, kde vzdělání má na pracovní aktivitu velký vliv. V době ekonomické krize byli lidé se základním vzděláním několikanásobně více ohroženi nezaměstnaností než lidé s maturitou a vyšším vzděláním. Tento jev existuje i mezi Romy z ohrožených lokalit. Jenže nízké vzdělání je mezi nimi častější než v běžné populaci.

jak byla definována nezaměstnanost v okrese?

Nezaměstnanost v okrese jsme definovali pomocí tzv. tercilů v dané populaci. Průzkum jsme prováděli ve 108 lokalitách. Ty jsme pak rozdělili na tři skupiny podle míry nezaměstnanosti v okrese do něhož spadají.

jak byla definována míra segregace oblasti?

Míra segregace oblasti popisuje rozsah toho, co někdy výzkumníci nazývají sociálně-prostorovým vyloučením. Velká míra segregace splňuje tato kritéria:

  1. extrémní odlehlost od hlavních bodů infrastruktury (nejbližší zastávky MHD, úřady, zdravotní zařízení a podobně bývají vzdáleny alespoň 2 km
  2. společenská izolovanost (v celé obci převládá romská etnicita)
  3. velká zdevastovanost prostředí.

Důležité je, že naše definice míry segregace neobsahuje ukazatele pracovní aktivity, a proto lze zkoumat, nakolik s pracovní aktivitou souvisí.

jak byla definována „pracovní aktivita“?

Za pracovně aktivní jsou považováni ti respondenti, kteří v týdnu před dotazování vykonávali alespoň hodinu placené práce. Do této práce spadají kromě zaměstnání i brigády, nárazové práce a práce na šedém trhu. Nespadá sem žebrání a ilegální činnost.

co je celek u procentuálního vyjadření pracovní aktivity?

Pracovní aktivita je v našich grafech počítána jen z takzvaných ekonomicky aktivních respondentů. Sem patří pracující, nezaměstnaní a obecně lidé, kteří nemají důvod nepracovat (např. studium, důchod). Oproti některým definicím ekonomicky aktivních jsme do skupiny zařadili i lidi „v domácnosti“.

kde výzkum probíhal?

Výzkum probíhal v náhodně vybraných oblastech aktualizované Gabalovy mapy sociálně vyloučených lokalit z roku 2006. Ta obsahuje jak velmi segregované a zanedbané lokality (např. v regionech Severozápad a Moravskoslezsko), tak i lokality, které jsou pouze ohroženy sociálním vyloučením či jsou méně segregované (např. některé ubytovny a domy v Praze).

Podobné průzkumy probíhali i v dalších 11 zemích střední a východní Evropy a Balkánu. Tento výzkum se jmenoval Roma Survey 2011 a byl financován Rozvojovým programem OSN (UNDP) a Agenturou pro fundamentální práva (FRA).

Zjištění naleznete zde.

jaký byl počet respondentů?

Výzkumu se zúčastnilo 1 100 domácností. Z toho 750 domácností bylo romských z ohrožených lokalit a 350 bylo neromských z okolí ohrožených lokalit. V rámci výzkumu se zkoumala pracovní aktivita ekonomicky aktivních členů domácnosti. Ve vzorku je tak okolo 1 500 respondentů.

zabýval se výzkum pracovní aktivitou všech Romů?

Ne. Pouze aktivitou Romů z takzvaných sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených lokalit (v aplikaci je nazýváme „Ohrožené lokality“). V těchto oblastech v roce 2011, kdy výzkum probíhal, žilo kolem 80-100 tisíc lidí. Zhruba třetina českých Romů.

Pracovní aktivita Romů integrovaných v české společnosti je zřejmě výrazně vyšší. Data ukazují, že aktivitu respondenta silně ovlivňuje právě sociální vyloučení, spíše než etnicita jako taková.

kdo jsou „lidé z okolí“ a proč se jimi zabýváme?

Lidé z okolí takzvaných sociálně vyloučených oblastí jsou takzvanou kontrolní skupinou. Žijí velmi blízko vyloučených lokalit (většinou do pár stovek metrů) a sdílejí tedy obecné faktory prostředí, nejsou však součástí takzvané sociálně vyloučené skupiny. Mají výrazně vyšší vzdělání. Data ukazují, že pokud má Rom z vyloučené či vyloučením ohrožené lokality dokončené střední vzdělání, není pravděpodobnost jeho pracovní aktivity výrazně nižší než u lidí z okolí.

jak data interpretovat

ukazuje výzkum, že Romové nechtějí pracovat?

Ne. Data ukazují, že i mezi Romy z ohrožených lokalit pracovní aktivita závisí na vzdělání, nezaměstnanosti v okrese a na tom, nakolik je lokalita segregovaná. Lidé z vyloučených lokalit tedy nejsou masou, ale individualitami. Žijí v prostředí, které je různě omezuje a ti, kterým se podaří dosáhnout vyššího vzdělání, pak pracují výrazně více.

pochybnosti

jsou výsledky platné i pro současnost, když výzkum vznikal v roce 2011?

Cílem aplikace není ukázat absolutní čísla, ale vztahy mezi proměnnými. Tyto vztahy jsou zřejmě platné dodnes.

jak bylo zjištěno, že respondenti jsou Romové?

V posledním Sčítání lidu se k romské národnosti přihlásilo jen 13,000 Čechů. Pro identifikaci etnicity jsme proto využili kombinaci pozorování a absenci negativního sebeurčení. Tazatel při návštěvě domácnosti, kterou považoval za romskou, respondenty informoval o zacílení výzkumu na romské domácnosti a jeho podmínkách (anonymita, odměna, využití dat). Pokud respondenti neuvedli, že se za Romy nepovažují, tazatelé s nimi udělali rozhovor.

Cílem původního výzkumu Roma Survey 2011, stejně tak jako této aplikace, není démonizovat společenskou skupinu. Zkoumání podmínek života sociálně vyloučených Romů má smysl kupříkladu z toho důvodu, že Romové čelí obtížím právě pro svoji etnickou příslušnost. Z experimentální studie CERGE-EI například vyplývá, že lidé s romským jménem mají dvakrát nižší šanci, že jim někdo odpoví na poptávku po bytě či práci.

nemohli respondenti ve svých odpovědích lhát?

Data vychází z deklarací v průzkumu, takže mohou obsahovat vliv tzv. předsudku sociální desirability (sklon stylizovat se do chování, které ostatní považují za správné). Ale výzkum obsahoval řadu opatření, jak jej redukovat. O pracovní aktivitě členů domácnosti referovala hlava domácnosti či informovaný člen (nikoli vždy přímo respondent, který má největší snahu se sebestylizovat). Výzkum byl anonymní. Před otázkami byly úvody, které respondentům naznačují, že přijatelné jsou obě odpovědi. V aplikaci zároveň nejde o přesné vyčíslení, kolik respondentů pracovalo, ale o analýzu toho, na čem pracovní aktivita záleží.

nezkresluje představená zjištění Survivor bias?

Je to možné. Výzkum se zabývá jen lidmi z takzvaných sociálně vyloučených a vyloučením ohrožených lokalit. Lze předpokládat, že například při dosažení středního vzdělání se zvyšuje šance, že tuto lokalitu opustíte. Respondenti jsou potom pro tazatele již nezastižitelní, i když přitom pracují. Výzkumem jste v ní pak již nezastižitelní a přitom pracujete jinde. Vztah mezi vzděláním a pracovní aktivitou tak může být ještě vyšší, než ukazuje aplikace.

není průměrná pracovní aktivita Romů ze sociálně vyloučených oblastí nižší než 43%?

Některé odhady nezaměstnanosti by tomu napovídaly. Je třeba rozlišovat, zda má respondent zaměstnanecký poměr, a zda byl v uplynulém týdnu pracovně aktivní. Do druhé definice patří i nárazové práce mimo smluvní úvazek, na šedém trhu a podobně. Výzkum probíhal v červnu a červenci, tedy v měsících s vyšší nabídkou pracovních pozic nevyžadující kvalifikaci. Je také dobré si povšimnout, že odhady minimální zaměstnanosti lidí z vyloučených oblastí většinou pochází z velmi segregovaných oblastí Mostecka a Ostravska. Naše data však ukazují, že pracovní aktivita Romů z některých méně segregovaných oblastí je výrazně vyšší.

Zdroj dat: UNDP/WB/EC Roma Survey 2011.

Aplikace byla vytvořena ve spolupráci s agenturou Median a podpořena grantem GA UK "Dynamika chudoby a sociálního vyloučení v ČR" číslo 359815.